MUŽ V ZRCADLE - 10. Je to duše, na čem záleží

16. prosince 2014 v 20:49 | Náměsíčná |  Muž v zrcadle - povídka
Jak jsem slibovala, mám tu 10. díl Muže v zrcadle. Snad se bude líbit. Hlavně doufám, že jste za tu dlooouhou dobu nezapomněli, o čem to vlastně bylo...
Příjemnou zábavu :)
_____________________________________________________________________________________________________________
Vzbudila jsem se poměrně pozdě. Otevřela jsem oči a vnímala ticho kolem sebe. Dům byl tichý, a moje ložnice tak nějak prázdná. Věděla jsem, že mi v ní něco, nebo spíš někdo chybí… Jenomže minulou noc sme trávili každý ve své posteli. Přišlo mi, že se Michael styděl. Hned po večeři mi popřál dobrou noc a odešel do své ložnice. No a já zas do té své. Nebylo zde nic, co by mne těšilo, cítila jsem prázdnotu, když jsem vedle sebe neměla Michaela, který se nyní zdál být mou jedinou životní jistotou.
Oblékla jsem se a sešla dolu do kuchyně. Michael tam nebyl, za to na stole ležely tři plátky novin. Jen letmo jsem se na ně podívala, když jsem procházela kolem, ale vzápětí jsem se zarazila, když jsem zahlédla, že na titulních stranách je moje fotka. Rychle jsem se vrátila, a podívala se pozorněji. Byl tam Michael, jdoucí vedle mě a pak já, zachumlaná v šále, rozcuchaná a s výrazem, který opravdu stál za to. A nejhorší byl titulek - Jacko randí v nemocnici: víme s kým! Na dalším plátku byla fotka, na které jsem sice nevypadala jako idiot, za to Michaela fotoaparát zachytil přesně ve chvíli, kdy se s napřaženou rukou chystal zakrýt novináři objektiv, a titulek byl opravdu směšný - Wacko Jacko surově napadl novináře! A na třetích novinách byla moje a Michaelova fotka, jak vycházíme ze dveří nemocnice, a před námi šel Bill. A titulku jsem se zhrozila… Jackson nutí novou přítelkyni k potratu! Bylo mi zle, z toho, co jsem viděla, z toho, jaké lži si vymysleli. Chtěla jsem křičet, chtěla jsem vidět ty, kteří to napsali, abych jim mohla plivnout do tváře. Vyběhla jsem ven na zahradu, s novinama v rukou. A tam jsem našla Michaela… Seděl na verandě a zamyšleně se díval do zahrady, bylo mi jasné, že to už také četl.
"Michaele…" zavolala jsem, když jsem ho viděla. Trhl hlavou, a když mě uviděl, tak mi zamával a usmál se. Pak si ale všiml, co držím v ruce a zvážněl. Rozeběhla jsem se k němu a vrhla se mu do náruče.
"Proč? Kdo mohl něco takového napsat?!"
"Oh Katie, nechtěl jsem, abys to viděla… Tohle je daň za mou slávu, zažívám to téměř každý den. Nechci, abys byla kvůli mně nešťastná, je mi to tak moc líto.", tichým hlasem mi šeptal slova útěchy.
"To si necháš líbit takové bezpráví? Takové lži?!"
"Ale co můžu dělat? Nic! Vůbec nic! Pokud bych se začal bránit, akorát by se to zhoršilo…"
"Musí existovat nějaké řešení…"
"Katie, kdyby nějaké bylo, už by takové články dávno nevycházely. Ani nevíš, jak se kvůli tomu trápím. A teď ublížili i tobě. Říkal jsem to… Ublížím ti. Je to kvůli mně. To, že jsi se mnou, pro tebe bude jako za trest. Tohle jsem nikdy, nikdy nechtěl. Budeš tady nešťastná."
"Michaele, miluji tě. A to žádný bulvární článek nezmění, ani kdyby se opravdu snažili. Nešťastná bych byla, kdybych neměla tebe. Spolu to zvládneme!", řekla jsem a políbila ho něžně na rty. Objal mne a přitiskl k sobě. Líbal mne na rty, tváře, krk… Rukama jsem ho hladila po zádech a šíji. Bylo to intenzivní, ale zároveň něžné a já se cítila zas dobře. Víc než dobře! Byla jsem zamilovaná. Zamilovaná do muže, který miloval mne. Najednou vzpomněla jsem si na Roba. Ale pro něj, jestli mne vůbec někdy miloval, stejně jsem nic neznamenala. Nic, po tom všem, čím sme si spolu prošli. Začínali jsme s ničím, když jsem ho poznala, byl nikdo a měl jen mně a já jen jej. Kdy se to pokazilo? Ne, nad tím jsem teď nechtěla přemýšlet, ne v Michaelově náruči. Ale stejně jsem ho stále viděla před sebou. Ten jeho arogantní pohled, když mi tamto říkal. Ale také jsem myslela na jeho tělo, vzpomněla jsem si na to, jaké to bylo, když jsme se spolu milovali. Na to, jak dokázal být něžný, na to, jak byl vášnivý, když jsem se mu oddala, a na jeho slova a vzdychání, když se oddával on mně. Ne, teď jsem s Michaelem! Přece nemůžu myslet na Roba, ne teď… Snažila jsem se ty vzpomínky rozehnat, ale bylo to silnější než já. Michael mi rukama sjel dolů na boky a vklouzl mi pod tričko. Hladil mne po nahých bocích, břiše a zádech. Pak náhle přestal.
"Pojď, něco ti ukážu.", řekl a vzal mne za ruku.
Nechápavě jsem na něj pohlédla, ale nic jsem nenamítala a nechala se vést. Šli jsme zpět do domu, nahoru po schodech k ložnicím. Vedl mne chodbou až ke dveřím svého pokoje a pak otevřel dveře. Ocitli jsme se v místnosti ještě o něco krásnější než moje ložnice. Byl bíle vymalovaný, s obrovskou velkou postelí s nebesy, velikým bílým krbem a mnoha obrazy a soškami. Ostatní nábytek jako byla skříň, křesla, stolek byly rozestaveny nenucené po místnosti. Vypadalo to nádherně.
"Páni!", řekla jsem. Stála jsem tam a rozhlížel se kolem.
Pak jsem se otočila na Michaela. Stál tam a díval se na mne, v očích měl takový ten svůj nevinný výraz a na tváři pobavený, ale zároveň vyzývavý úsměv. Propaloval mne pohledem a pak mne jemně pohladil po tváři a políbil. A pak znovu a znovu…
"Jsi tak nádherná.", zašeptal. Držel mi bradu svou rukou a druhou mne hladil po vlasech. Ucítila jsem náhlé vzrušení. Začala jsem mu rozepínat knoflíčky od košile. Bylo to celé neuvěřitelně spontánní. Michael na chvíli přestal a podíval se na mne, jakoby se ujišťoval, že to opravdu chci. Já jsem však nepřestávala a s plamínky v očích jsem se na něj dívala, zatím co jsem ho vysvlékala z košile. Odhalila jsem jeho hrudník, pokrytý tmavými mapkami a flíčky. Přejela jsem mu po něm dlaní a políbila ho na něj.
"Nevadí ti to?", zeptal se mne Michael, ačkoliv ta otázky byla naprosto hloupá. Pohlédla jsem mu do očí, ve kterých se už opět zračily obavy.
"Co by mi mělo vadit, Michaele?", zeptala jsem se ho stejně hloupě, jako on mě.
"Katie…"
"Ne, nic neříkej.", přerušila jsem ho a znovu ho políbila na hrudník.
Michael vzal mé tričko a přetáhl mi ho přes hlavu. Potom mne chytl za boky, líbal mne a zároveň do mne tlačil, takže mne nutil couvat. Šla jsem dozadu, až jsem narazila na postel. Sedla jsem si na ní a přitáhla Michaela na sebe. Ležel na mně, jednou rukou se opíral o matraci vedle mne a druhou mne hladil po krku. Začala jsem mu rozepínat poklopec, zatímco jsem ho líbala. Potom si klekl, aby si mohl sundat kalhoty. Také jsem si klekla, abych si rozepnula pásek, ale Michael mi přispěchal na pomoc a doslova ze mě kalhoty strhl. Přitiskl mne k sobě, cítila jsem jeho rozpálenou kůži a s rukou v jeho vlasech jsem ho nechala, aby mi obratně rozepnul podprsenku a stáhl kalhotky. Nedíval se na mou nahotu a mě nechal, abych mu sundala trenky, které by stejně jen stěží mohly zakrýt jeho vzrušení. Cítila jsem jeho touhu, ale také nejistotu, když se mne tentokrát dotknul a přejel dlaní po mé křivce. Jakmile jsem postřehla, že se ostýchá, chytila jsem ho za ruku a podívala se mu do očí.
"Michaele, miluju tě.", usmála jsem se na něj.
Michal mi ten úsměv opětoval. Nečekala jsem, než mi odpoví a vášnivě jsem ho objala a svalila se s ním do peřin. Ležel pod mnou, a díval se na mě, v očích mu jiskřilo. Čekal, co udělám. Pomalu jsem si na něj sedla, to spojení bylo naprosto dokonalé, jako bychom se pro sebe narodili. Pomalu jsem se na něm pohybovala dopředu a dozadu. Zavřel oči. Trochu jsem zrychlila, a dlaněmi jsem mu přejížděla přes hrudník. Michael mne chytil za boky a náhle mne otočil. Najednou jsem byla dole já, oddávající se Michaelovu tempu. Líbal mne na krk a já jsem jen potichu sténala blahem. V jednu chvíli se ve mně zhoupl trochu jiným směrem, což ve mě vyvolalo vlnu extáze, která už nepřestala. Michael pochopil, že mi to dělá dobře a tak se přizpůsobil. Prohnula jsem se v zádech, doufajíc, že tím to bude ještě intenzivnější. Pohybovala jsem boky v Michaelově tempu a nehty mu zarývala do zad. Nikdy jsem se necítila tak dobře. Chvíli největšího blaha jsme sdíleli v tom nejpevnějším objetí.
Cítila jsem se osvícená, o něco obohacená. O nějakou část z Michaela z hloubi jeho duše. Neexistovalo nic, co by mě o lásku k němu mohlo připravit. Cítila jsem se silná, tolik silná…
Michael ležel na posteli na zádech se zavřenýma očima a rychle oddychoval. Lehla jsem si vedle něj na břicho a jednou rukou jsem mu objala hrudník. Vdechovala jsem jeho vůni, cítila jeho jsem jeho energii, milovala jsem to, jak se na mne díval.
"Nikdy mě neopouštěj.", zašeptala jsem.
"Nikdy tě neopustím…", zasmál se a políbil mne na čelo.
"Víš ty co?"
"Co?", zeptal se.
"Nikdy jsem k nikomu necítila to, co k tobě…"
"Já to mám stejně.", odpověděl.
"Nechápu to. Šílí po tobě miliony holek po celém světě, všechny tě chtějí, vraždily by pro to… A ty sis vybral zrovna mně."
"Katie, protože ty miliony holek… Víš, ani jedna není jako ty. Ty jsi výjimečná, jsi úžasná! A vůbec, proč si s tím lámeš hlavu?"
"Protože nechci dopadnout jako s Robem, Michaele… Po druhé bych to už nepřežila.", odpověděla jsem mu a srdce se mi při pomyšlení na to, že by mne Michael opustil, sevřelo strachem.
"To, co ti udělal Rob, bych ti já nikdy neudělal. Jsi celý můj svět a tak to navždy zůstane."
"Tak strašně moc se mi líbí tomu věřit.", řekla jsem potichu a oči mi klesly únavou.
MJJ Erotic Photoshop (Must be 18+)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Nefra Nefra | 16. prosince 2014 v 22:09 | Reagovat

Hm,krásné milování.Mimochodem skvělá fotka

2 Nikola Nikola | 18. prosince 2014 v 13:11 | Reagovat

Jsme teprve na začátku, ale už teď je tam vzájemná láska a upřímnost. Krásná kapitola, Terezko.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama